UAC Etapový závod - Libušín
Jeden kopec je málo, aby se to roztrhlo a pak byla zase rovina kde balík jel o moc rychleji než jednotlivec nebo dvojice. Trochu jsem měl strach v tom kopci. Vypadalo to kolem silnice, že kdyby tam někdo odpadl ze skupiny a jel sám, nejen že by asi přišel o kolo, ale že by ho tam možná i snědli... Takže jsem si vždy raději přišlápnul, abych byl v chumlu :-). Ten kopec byl kousek prudkej, ale pak se to srovnalo a konec se zase zvednul. Muselo by se jet od spodu doraz, aby se to trhlo a i když se jelo, tak tam zase zůstala skupina patnácti lidí.
První kolo se jelo svižně i s kopcem, ale měl jsem pocit, že se pravidelně střídá a tolik lidí se nesnaží odjet jako v sobotu.
Pozn.: no motivace může být různá... nicméně si přišlápli i ostatní a vyšlo z toho zajímavé porovnání sobotního a nedělního startu - křivky výkonů (červená - sobota a zelená - neděle) vyhlazeny na 15sec, aby se z toho dalo něco vyčíst. Podobný kopec (ta jakoby rozdílná nadmořská výška je dána rozdílným tlakem v sobotu a neděli - v neděli byl nižší...) a i když to vypadá neuvěřitelně téměř totožný výkon - na prvních pěti minutách se druhý den jelo o tři watty méně, ale zas tam vyla větší "výkonová špička" takže naprosto srovnatelné - že by UAC standard?
V druhém kole se jel zase jen kopec a pak docela klidně. Každý si to hlídal, aby mu to neodjelo, ale že by někdo výrazně odskočil, to se nestalo. Jen Prochajda odjel asi na jedno kolo, ale pořád byl vidět a nevzdaloval se. Pak jsme ho dojeli a vycouval dozadu z balíku. Chvílema jsem se tam v háku slušně flákal a užíval si sluníčka. Stačilo se chvilku zmáčknout v kopci a pak se dalo svézt ve skupině a jen občas vystřídat. Proti sobotě se jelo o dost volněji (pozn.: a jsme opět u těch pocitů a reality viz. závěr článku). Rozjelo se to až ke konci. Na odbočce z hlavní silnice pár kiláků před cílem. Nastoupil Hovorka a odskočil. Sice byl pořád jen kousek, ale moc jsme ho nesjížděli. Byl jsem rád, že je někdo odjetej, aspoň mohl vzít bonifikaci Krupimu a ten by mě už neskočil v celkovém pořadí. Na posledních třech kilometrech jsem si hlídal Krupiho, ale ten nic nezkoušel. Zato Ondra se Zahradou si to docela slušně dávali. Před etapou měl Zahrada na Ondru ztrátu jen sekundu a další byli skoro minutu, takže to bylo hlavně mezi nima. Ondra si najel na špic a snažil se odjet a dost nastupoval. Zahrada byl vždycky za ním, ale asi ho to stálo dost sil. Těsně před Libušínem jsme sjeli Hovorku. Na špici byl pořád hodně vidět Ondra se Zahradou. Já se vezl ve skupině a hlídal si Krupiho. Na začátku Libušína se jelo kousek z kopce, tak jsem si najel dopředu a měl jsem Krupiho za sebou. Poslední zatáčku 300 metrů před cílem u kostela jsem jel venkem a trochu pomaleji, aby neměl takovou rychlost do spurtu a taky jsem doufal, že tam bude víc lidí a na něj se už nedostane bonifikace, která byla do pátého místa. Udělala se tam přede mnou díra, tak jsem si najel úplně doprava a začal jsem špurtovat. Přelítnul jsem Zahradu, kterej se asi vyprášil honěním se s Ondrou, ale vlevo už jsem viděl jak se řítí Krupi. Skočil mě o pár metrů a bylo vyřešeno. Vyhrál etapu a dostal bonifikaci deset vteřin, já jen šest, takže v celkovém byl tři vteřiny přede mnou. Prostě má lepšího špurta než já. Naštvalo mě to, ale měl jsem zajet líp časovku a nemusel jsem se pak honit o vteřinky (pozn.: moje řeč...). Budu je muset víc potrénovat (pozn.: jo, ale prosím tě až napřesrok). Kuře dojel čtvrtej a bonifikací skočil Víťu Mužíka na jeho celkové třetí místo. Zahrada celkově prohrál o vteřinu s Ondrou, protože nebyl v cíli do pěti a vypadal docela naštvaně.
Pozn.: porovnání cíl - pokud vezmeme těch samých 1,35 km jako včera je průměrná rychlost o 2 km/h pomalejší a navíc ten jeden ušetřený nástup znamenal, že i nedělní výkon je v tomto úseku o celých 30W nižší. Díky tomuto "pošetření" pak cílový spurt (posledních půl minuty jako včera) byl na 730W (o 60W víc než včera), s maximálkou 911W a letělo se 37,7 km/h. Nicméně celkově opět velmi podobný "UAC standard". Ještě pro upřesnění k obrázku - červená je opět sobotní výkon a zelená nedělní, ten posun v grafu je dán kratší nedělní etapou.
Pozn.: i když byla závěrečná etapa z pohledu maximálních výkonů o něco těžší (bez ohledu na to co si Zbyněk myslel) - cca o 10W v každém srovnatelném časovém intervalu, díky únavě se tepovky v těch samých intervalech u Zbyňka snížily o sedm tepů a to prosím jen u dvoudenní akce a právě tento tepový pokles může toho kdo používá běžný měřič tepové frekvence vést k úplně opačnému úsudku co se obtížnosti týče. A navíc ona nižší tepovka je jaksi pohodlnější... proto i ten Zbyňkův subjektivní "příjemný" pocit.
Zbyněk Kudrna, Enduraining
Poznámky a grafy s využitím záznamu wattmetr Ergomo, Miloš Krejčí, info@enduraining.com
Nejčtenější články:
V první části programu ENDURAINING ELEMENTARY jde o práci s tzv. hlubokým stabilizačním systémem páteře. Od velmi útlého dětství máme v mozku uloženy automatické pohybové programy
více »
Hubnutí břicha není pro většinu z nás jen zásadní estetickou otázkou, ale je i velmi důležité z pohledu zdraví a metabolického syndromu. Nesledujte tudíž jen svou hmotnost a BMI, ale změřte si alespoň každé 2 měsíce kontrolně obvod pasu. Jestliže se nám "michelinky" rozjedou od prsou až k tříslům, máme snad i motivaci s tím začít něco dělat. více »
Causa bolavé koleno aneb pohádka o Specialized Body Geometry Fit se (snad) šťastným koncem. O Specialized Body Geometry Fit 3D aneb „jak správně sedět na kole“ toho bylo poslední dobou 2010/25merida2.jpgpopsáno a předvedeno hodně. Krásné prezentace jsou určitě důležité, ale jak celá věc funguje v praxi a jak může pomoci?
více »
© ROSE 99 & Jakub Charvát
www.enduraining.com