Sázavák a co mu předcházelo
- volné vyjetí po rovině na malou.
Úterý 21.7. - 3h - 80km, intervaly v kopci
- s Milošem a Honzou jsme jezdili intervaly na 7% kopci. Jeli jsme čtyři pak pauza a pět. Časově to bylo kolem 2min každý a wattově kolem 450W, kadence 65-70 v sedle na sílu. Poslední kadenčně kolem 100 ot./min.
Středa 22.7. - volno
Čtvrtek 23.7. - 4h - 120km, vytrvalost, kopce
- vytrvalost v kopcích. Snažil jsem se víc točit, abych se moc nezadřel a neunavil.
Pátek 24.7. - volno
- trochu únava po objemu.
Sobota 25.7. - 1h - válce, rozjetí
Neděle 26.7. - 2,5h - 85km, závod, zvlněný, nastoupáno 830 metrů
- závod pro zdravotníky v Německu. Na startu bylo v kategorii 30 lidí a jelo se 5 kol. Začátek okruhu byl trochu technický po stezkách ve městě. Asi v půlce okruhu byla kilometrová stojka kolem 10%. Za ní ještě pár houpáků a pak v podstatě rovina nebo sjezd do cíle. První kolo se jelo v klidu a nic zajímavého se nedělo až na pár nástupů. V druhém kole v kopci za to vzal Petr Novák a na vršku nás zůstalo jen pět. Petr, já, dva Němci a jeden Francouz. Pak se jelo až dost rychle, tedy na mě. Průměrem kolem 40km/h. V třetím kopci se jelo tempo, ale měl jsem docela starosti na rovinách a v táhlých sjezdech, kde ostatní měli fakt tah jako....., no hodně velký. Ve čtvrtém kole měl jeden dost nařáchlej Němec defekt a zůstali jsme čtyři. Ale to trvalo jen pod kopec, kde za to zase vzal Petr. Jelo se mi celou dobu hodně špatně a už na to neměl morálku. Jen jsme se na sebe s tím Francouzem podívali, zůstali oba sedět. Jeli jsme v klidu podle sebe a oni se nám vzdalovali. Ještě na kopci jsem ho párkrát zkusil, ale neměl jsem na to odjet mu, tak jsme začali střídat a jeli spolu. Ty vpředu jsme už neviděli, tak jsem čekal na spurt o třetí flek. V posledním kole se najednou přiřítil ten Němec s defektem a sotva jsme mu skočili do háku. Skoro celé kolo jel špic a pořád přes čtyřicet. Jak to udělal, to nechápu. V háku to šlo, ale přelézt se skoro nedal. Poslední kilometr před cílem byl táhlý kopec pak sjezd a široká, ale ostrá pravá, za ní 150 metrů cíl. Asi 800m před cílem nastoupil Francouz a za ním Němec. Ve sjezdu jsem se ještě namáčknul za Němce, ale dál to nešlo. On vjel do zatáčky přes šedesát a plynule ji projel a bylo hotovo. Celkově vyhrál Berger Jens (Ger.) druhý Petr Novák, třetí Dargatz Christoph (Ger.) čtvrtý já a pátý Durin Nicolas (Fr.).
Pondělí 27.7. - 1h - 30km, vyjetí
- docela únava z cestování a nevyspání za několik dní
Úterý 28.7. - 2,5h - 55km, intervaly C-MxK a C-NaRK
- trénink na sobotní závod. Intervaly v 8% kopci. Jel jsem 2x 4int., časově to vycházelo lehce přes 2 min. a trošku nad 400W. Celý kopec v sedle kolem 85 ot./min. na horizontu nástup ze sedla 12s co to šlo.
Středa 29.7. - 4,5h - 135km, vytrvalost, kopce
- jel jsem si s Honzou projet kopce sobotního závodu. Jeli jsme v klidu ve vytrvalosti, jen se to trochu protáhlo, víc než jsem chtěl.
Čtvrtek 30.7. - volno
- docela únava
Pátek 31.7. - 1h - válce, rozjetí
- klasika rozjetí, jen to nemělo moc šťávu, byl jsem ještě unavený.
Sobota 1.8. - 2,5h - 88km, závod, kopce, nastoupáno 1450 metrů
- závod UAC na Sázavě. Na startu bylo 80 lidí. Sice chyběla klasická konkurence jako Zahrada, Krupi, Chybič a podobně, ale zase přijeli lidi, co normálně nejezdí, takže bylo s kým jet. Po startu byl hned kopec v Choceradech, ale jelo se normálně.
Tak "normálně" jak pro koho - vzhledem k tomu, že startovalo v prvním balíku přes 80 lidí a nahoře jich bylo tak čtyřicet, asi ne všichni měli tempo za "normální". Zkusme si to porovnat, kopec je to nepravidelný a tempo bylo také střídavé - díky rovnějším částem byl Zbyňkův průměrný výkon 340W, ale všechny prudší části kopce jel na 350 - 450W což je i pro něj "nadprahová" zona. Je ale vidět, že stačí chvilkové snížení výkonu a tep Zbyňkovi opět klesá pod anaerobní práh a tím pádem může pohodlně reagovat na další zvýšení tempa a mít tyto komentáře. Pro tento i následující grafy je žlutá křivka výkon, modrá rychlost, zelená kadence a červená tepová frekvence.
Pak sjezd do Sázavy a kopec na Bělokozly, kde za to bral Okrouhlický. Tam se trošku jelo, ale pořád žádný šrot. Trochu se to natáhlo, ale pořád byla celkem velká skupina.
Pokud Vám v 7 - 8% kopci ani na chvíli neklesne rychlost pod 20km/h jedete rychle... Ve Zbyňkově podání byl celý kopec za 400W a všechny tři stojky kolem 450W (tady je jeden důvod tréninku z úterka). Je vidět, že i tepovka se v závěru vyšplhala na 190, nicméně vzhledem k tomu, že Zbyňkovo maximum je 198 tepů je zde ještě poměrně značná rezerva. To, že tento kopec přejelo pohromadě, ať už s rezervou nebo bez třicet závodníků, říká mnohé o úrovni závodu.
Pak následovaly houpáky až do Šternberka, kde byl další velký kopec. Zase se jelo, ale opět to nebyl doraz, proto nás bylo pořád asi třicet. Podle mě jak to byl jeden okruh a moc lidí to tam neznalo, tak se každý bál za to vzít pořádně, protože nevěděl kde a co ho čeká dál. Následoval sjezd do Ratají, kde je slušný kopec s kostkami. Tam jsem se chystal, že to zkusím. Najel jsem do něj vpředu a špic jel zrovna Tomáš Dudek, tak jsem se za něj uklidil. Po chvíli mi to přišlo pomalé, tak jsem vlezl na špic a jel. Co se dělo vzadu nevím, ale ke konci jsem si dost dával a tak jsem odstřídal. Za mnou byl Honza Kunta. Jel ještě o něco rychlejší tempo než já a trošku nám odjížděl. V tu chvíli jsem si už docela dával a jelo se až na horizont. Já ho nechtěl sjíždět, tak jsem se zařadil do skupiny a čekal, co bude. Nikdo zrovna nejel. Asi ho chtěli nechat vyvětrat, což je u Honzy dost blbej nápad. Honza totiž moc nevětrá, ale rovnou odjíždí.
Rataje jsou sice kratší, ale kostky se sklonem 8 - 10% nejsou nikdy lehké. Když zvážíme, že jejich druhou část jel Zbyněk na 400W rychlostí 22 km/h, v zadu se odpadalo a Honza Kunta z tohoto tempa dokázal odjet tak, že měl na horizontu tak 20m náskok...
Následoval sjezd, kde už Honza nebyl vidět a mně bylo jasný, že pokud hned nepojedou, tak je hotovo. Nikdo se k tomu neměl a jelo se jen tempo. Ve skupině nás zůstalo asi 20.
I když Honzův záznam nemáme (moc toho na kole nevozí...) můžeme z náskoku a Zbyňkova záznamu na leccos usuzovat. V Ratajích na horizontu byla díra několik vteřin, pod dalším kopcem na Nechybu už dvě minuty. Zbyněk s balíkem tento úsek projel za jedenáct a půl minuty průměrnou rychlostí 41 km/h s nejrychlejším úsekem v Talmberku 60 km/h. Jak rychle tudy kolem volně pobíhajícího vlčáka proletěl Honza raději ani nedomýšlet...
Pak následoval ještě jeden kopec na Nechybu a už jen houpáky a rovina až pod cílový kopec v Ondřejově. Ten se od spodu jel dost svižně, ale opravdu rychle se jelo až na vršku. Na horizontu se to ještě rozjelo a jelo se kilák rychlé tempo do vesnice. V tu chvíli nás bylo něco přes deset. V Ondřejově byl 500m mírný sjezd po hlavní silnici a točka doprava. Z ní to bylo necelý kilometr do cíle. Za zatáčkou byla 200-300m stojka kolem 10% s kostkami. Tam už jsem si fakt dával a čekal jsem, kdy mě někdo přelítne, protože jsem měl pocit, že na těch kostkách stojím na místě. Ale celou dobu jsem viděl vedle sebe jen Petra Nováka. Po kostkách pokračoval kousek kopec, ale už s asfaltem. Na vršku, kde se to lámalo do sjezdu, jsem dal velkou a nastoupil, co to šlo. Ale už to nemělo šmrnc a bylo to dost upracované. Do háku mi skočil Petr a jinak už nikdo. Po krátkém sjezdu s mírnou zatáčkou bylo posledních 150 metrů do kopce po kostkách. Nechal jsem tam o zub těžší, než jsem měl a trochu jsem to lámal. To už tam rachtaly Petrovy karbonová kola, jak jel vedle mě. Na pásce jsme byli oba stejně, rozhodovala cílová kamera pana Kunty. Honza Kunta po hodinovém sólo úniku dovezl do cíle asi minutu náskoku a s přehledem zaslouženě vyhrál. Petr druhý a já třetí. Velká gratulace Honzovi a super Endurainingový úspěch. Už jen aby se přidali Michal Dudek a Tomáš Dudek a budeme kompletní a neporazitelní :-)
Zbyněk Kudrna, Enduraining Cycling Team
Miloš Krejčí, www.enduraining.com
Nejčtenější články:
V první části programu ENDURAINING ELEMENTARY jde o práci s tzv. hlubokým stabilizačním systémem páteře. Od velmi útlého dětství máme v mozku uloženy automatické pohybové programy
více »
Hubnutí břicha není pro většinu z nás jen zásadní estetickou otázkou, ale je i velmi důležité z pohledu zdraví a metabolického syndromu. Nesledujte tudíž jen svou hmotnost a BMI, ale změřte si alespoň každé 2 měsíce kontrolně obvod pasu. Jestliže se nám "michelinky" rozjedou od prsou až k tříslům, máme snad i motivaci s tím začít něco dělat. více »
Causa bolavé koleno aneb pohádka o Specialized Body Geometry Fit se (snad) šťastným koncem. O Specialized Body Geometry Fit 3D aneb „jak správně sedět na kole“ toho bylo poslední dobou 2010/25merida2.jpgpopsáno a předvedeno hodně. Krásné prezentace jsou určitě důležité, ale jak celá věc funguje v praxi a jak může pomoci?
více »
© ROSE 99 & Jakub Charvát
www.enduraining.com