MR amatérských cyklistů, spurt o vítězství
Pondělí - 13.7. - 1h - 30km, rovina, vyjetí
- lehké a pohodové vyjetí po včerejším závodě
Úterý - 14.7. - volno
- po neděli jsem byl ještě trochu unavený a tenhle týden jsme měli v plánu víc odpočívat, takže příjemné volno
Středa - 14.7. - 2,5h - 65km, rovina, intervaly C-SpRR
- spurty u mě nejsou pořád ideální, tak jsme je jeli zase trénovat. V podstatě stejně jako minulý týden. Nejdřív rozjetí na hranici kompenzace a vytrvalosti. Pak jsme jeli int. 4 x 1,5min. + 3 min pauza, přes dva nadjezdy. První kopeček v sedle do 600W pak ze sjezdu trošku volněji a do druhého kopečku nástup ze sedla co to šlo. Po intervalech delší pauza a pak spurty z háku na rychlost. Těch jsme jeli pět. Pak zase vyjetí a domů.
Čtvrtek - 15.7. - 2,5h - 75km, kopce, vytrvalost
- tenhle týden jsem už spíš odpočíval a trénink byl jen udržovací. Chtěl jsem být na víkend odpočatý a tak jsem jel jen volněji vytrvalost v kopcích. Snažil jsem se víc točit a nejet úplně těžké převody.
Pátek - 16.7. - volno
Sobota - 17.7. - 1h - 30km, rozjetí, válce
- u nás bylo dost ošklivo, takže válce. Klasické rozjetí spíš ve vytrvalosti s pár úsekama.
Neděle - 18.7. - 2,5h - 93km, závod
- Mistrovství SAC ve Frýdku Místku. Na startu se moc lidí nesešlo, ale hlavně, že jsem tam byl já s Honzou Kuntou. Z původních 4 kol (120km) nám to díky počasí zkrátili na 3 okruhy (93km). Bylo vážně ošklivo. Sice ne zima, ale pršelo s přestávkami celý závod a posledních pět kiláků byla totální průtrž a nebylo skoro nic vidět. Okruh nebyl těžký a malou jsem tam za celý závod nedal. Tomu odpovídal i průměr 41km/h. V první třetině okruhu byl kopec asi 5km. Nebyla to žádná stěna a dal se jet celý na velkou. Pak už to bylo buď po rovině, nebo z kopce. První kolo se jelo v klidu. Sice občas někdo odskočil, ale hned se to sjelo a nikdy to nemělo dlouhé trvání. Když jsem to viděl, tak jsem čekal, že do spurtu dojede celý balík, ale překvapivě se to trhlo už v druhém kole. Hned na začátku kopce v druhém okruhu nastoupil Jeřábek (Eltech - SAL) a za ním pár dalších. Naštěstí jsem to chytil a asi v pěti jsme střídali první půlku kopce. Jelo se dost svižně, ale zase ne úplný šrot, proto mě překvapilo, když jsem se otočil a za námi byla slušná díra. Po chvíli nás doskočil Honza ještě s dvouma a bylo nás celkem devět. Chmel, Jeřábek, Zakuťanský, Honza, Chabr, Blinka, Janošek, Nepraš a já. Chudák Kuře tam zaspal nástup a už to nesjel. Na vršku kopce už vzadu nebyl nikdo vidět. Druhou půlku okruhu jsme všichni střídali a jelo se normální tempo. V třetím kole se to zase roztrhlo v kopci. Ke konci kopce to rozjel Honza, Chmel a pak ještě Jeřábek a měl jsem docela starosti. Na kopci nás zůstalo šest. Honza, Jeřábek, Chmel (Atrex - MP), Zakuťanský (Duratec - SAL), Blinka (Uničov - MP) a já. Pak jsme zase jeli a pravidelně střídali až asi osm kilometrů před cílem byl krátký kopeček, kde jsem to zkusil, ale byli jsme na to všichni stejně a odjet prostě nešlo. Sice jsme tam ještě oklepali Zakuťanského, ale jinak nic. Pak se v klidu dojelo až do cílové rovinky, která byla poslední kilometr po široké rovné silnici s mírným protivětrem. Posledních pět set metrů se taktizovalo a každý čekal, kdo nastoupí. Do spurtu jsem si věřil a tak jsem za to vzal, co to šlo a uhnul trochu ke straně, aby mi neskočili do háku. Bylo to na 350 metrech, což bylo, tak o padesát metrů dřív než jsem měl. Rozjel jsem to fakt super a jen jsem přikládal. Myslel jsem si, že to mám v kapse. Byl to wattově letos nejlepší nástup a pocitově to nemělo chybu. Maximálka 1190W a 57,5km/h. Už jsem to měl, tak padesát metrů do cíle, když jsem slyšel jak za mnou hučej vysoké karbonové ráfky. To už jsem se vším loučil. Těsně před páskou mě přelít Honza a za ním Chmel. S Jeřábkem jsme byli v cíli úplně stejně, ale podle čipu a rozhodčích jsem mu dal čtyři setiny. Což byl asi tak rozdíl v tom, že mám delší vidlici než on. Honza říkal, že si v klidu počkal. Když jsem nastoupil, tak se zvedl Chmel za ním Jeřábek a on si jel v klidu v háku za nima a padesát metrů před páskou prý jen zrychlil a měl to. No jo no je to jednoduchý. Stačí jet v háku a pak zrychlit. Musím to příště taky zkusit.
Taktika je jedna věc a výkon druhá (ideálně když se to sečte je z toho výsledek...). Na výkon se můžeme podívat v číslech.
Nejdříve průběh a technika vlastního spurtu. Úvodní osmivteřinový nástup během kterého Zbyněk zrychlil z 37 km/h na 51 km/h, znamenal průměrný výkon 974W s maximálkou 1190W. V tu chvíli se při každém sešlápnutí Zbyněk opíral do pedálů každou nohou silou přibližně 60kg, při kadenci 90 - 105 otáček. Stejně důležitá je i druhá část kdy se Zbyňkovi dalším řazením povedlo ještě dvakrát zrychlit a dostat rychlost až na 57,4 km/h. Právě v tuto chvíli tomu ještě malinko chybělo, lehce se to takto píše, ale špičkoví spurteři řeší jednak maximální výkon a dále dobu po kterou jsou ho schopni podávat a to je ten důvod proč Zbyněk píše o tom, že začal příliš brzo - 50 metrů později by stačilo, kdyby... Pro lepší orientaci v grafu - žlutá křivka je výkon, modrá rychlost, zelená kadence a červená tepovka.
Je zajímavé porovnat středeční trénink (viz Zbyňkův popis výše) a nedělní závod. U tréninku spurtů jako u jednoho z mála platí, že tréninkové výkony jsou většinou lepší než závodní. Je to dáno tím, že se trénuje úmyslně z odpočinku a celkově za optimálních podmínek k dosažení maximálního výkonu na 12 - 15 vteřin. V závodě tomuto maximu předchází celý vyčerpávající závod a tím pádem už na spurt jako takový tolik nezbývá. Toto platí většinou, ale neplatilo to u Zbyňka v neděli.
Porovnání pěti, dvanácti a dvaceti vteřinového maxima ze středečního tréninku (15.7. - body úplně vlevo) a nedělního závodu ukazují, že i navzdory únavě se Zbyněk v neděli zmáčkl do maxima. A to jsme si středeční trénink pochválili, že je to opravdu dobré a Zbyněk jezdí na úrovni nejlepších krátkodobých výkonů, které máme v záznamech...
To je hezky patrné z logaritmické křivky maximálních výkonů za celou dobu co Zbyněk jezdí s wattmetrem. Kde červená čárkovaná křivka ukazuje nej výkony na různých časových úsecích pro nedělní závod a žlutá křivka to samé za poslední dva roky bez neděle. Je vidět, že rekord na 4 sekundy a méně si Zbyněk najel v tréninku (shodou okolností letos na jaře - čerstvé nohy dělají své...), ale nejlepší výkon v rozmezí 5 vteřin až 26 vteřin je z této neděle. Takto nějak v řeči čísel vypadá "dát do toho všechno". Že z toho bylo nakonec třetí místo, je věc jiná, ale rozhodně to byl jeden z hlavních důvodů proč se Honza Kunta mohl vyvézt a vyhrát. Takže z pohledu týmové taktiky by i cyklistický odborník musel uznat, že "kluci z Endurainingu využili svoji převahu ve skupině".
Více informací o samotném závodě v článku MR amatérských cyklistů 2009
Zbyněk Kudrna, Enduraining Cycling Team
Miloš Krejčí, www.enduraining.com
Nejčtenější články:
V první části programu ENDURAINING ELEMENTARY jde o práci s tzv. hlubokým stabilizačním systémem páteře. Od velmi útlého dětství máme v mozku uloženy automatické pohybové programy
více »
Hubnutí břicha není pro většinu z nás jen zásadní estetickou otázkou, ale je i velmi důležité z pohledu zdraví a metabolického syndromu. Nesledujte tudíž jen svou hmotnost a BMI, ale změřte si alespoň každé 2 měsíce kontrolně obvod pasu. Jestliže se nám "michelinky" rozjedou od prsou až k tříslům, máme snad i motivaci s tím začít něco dělat. více »
Causa bolavé koleno aneb pohádka o Specialized Body Geometry Fit se (snad) šťastným koncem. O Specialized Body Geometry Fit 3D aneb „jak správně sedět na kole“ toho bylo poslední dobou 2010/25merida2.jpgpopsáno a předvedeno hodně. Krásné prezentace jsou určitě důležité, ale jak celá věc funguje v praxi a jak může pomoci?
více »
© ROSE 99 & Jakub Charvát
www.enduraining.com