„málem etapák“

Pondělí 28.6. – volno

Úterý 29.6. – 3h – 90km, rovina, síla
Jeli jsme s Milošem sílu na rovině. 2x 20min. v sedle 70 ot./min., meziprahově, + 1x 20min. síla na rovině ze sedla, 60 ot./min., meziprahově. Celé to bylo obložené rozjetím a vyjetím ve vytrvalosti.

Středa 30.6. – 4,5h – 140km, kopce, vytrvalost, nastoupáno 1600 metrů
Normální objem ve vytrvalosti v kopcích. Jeli jsme ve třech i s Tomášem, takže kopce chvílemi svižně kolem AnP. Mezi nimi ve vytrvalosti.

Čtvrtek 1.7. – volno

Pátek 2.7. – 1h – 30km, rozjetí, rovina
Jel jsem jen vytrvalost a trochu víc jsem točil. Na nástupy a intenzivnější rozjetí jsem se necítil, tak jsem to nechal na pocitu.

Sobota 3.7 – 2,5h – 90km, závod Masters Monaco, zvlněný, 7 okruhů po 17km
Na startu M19 / Elite bylo asi třicet lidí. Okruh byl hodně členitý a pořád nahoru dolů. Dal se objet celý na velkou placku, ale na 100km bylo převýšení 1300 metrů, takže žádná rovina. Po prvních pár kilometrech a po té co nás doprovodné auto zavedlo mimo okruh, jsem se úplně náhodou ocitl několik desítek metrů před balíkem, a když mě doskočil Tomáš Dudek, řekl jsem si, že to zkusím. Jeli jsme poměrně svižně a během pár kiláků, nebyl už balík vidět.
Pozn.: on to byl vůbec navigačně legrační závod po té co náš balík M40 pár kilometrů po staru dojeli Eliťáci, jsem dost nechápal – o okruh jsou asi těžko, a kde jsou sakra ty dva od nás…?  Prostě se vrátili na trať tak, že Tomáš se Zbyňkem byli před námi a jejich balík za námi, navíc my jsme měli také dva odjeté, takže jsme museli jet s mladými jinak by s nima jeli ty odjetý… Takže kolo výletního tempa společně, pak jsme se sjeli a „devatenáctky“ mohli jet, jen si pohlídat aby se tam nějakej děděk od nás nezapomněl…
Na rovině a ve sjezdu se mi jelo lehce, ale v kopcích jsem nestíhal a za Tomášem jsem se trápil už v druhém kole. Věděl jsem, že to v tomhle tempu dlouho nevydržím, ale chtěl jsem to zkusit. Po 60 kilometrech, jsem mu už v kopci neuvisel a vrátil jsem se do balíku. Ve skupině jsem obkroužil ještě dvě kola, ale bylo to trápení.
Pozn.: a v tu chvíli nastala další legrace když jsme je kolo před naším cílem (jeli jsme 5 kol = o dvě kola míň) sjeli znova, takže opět přes půl kola společně, pak nás nechali jet napřed do cíle a chápu, že když to Zbyněk viděl, že já už mám odpracováno…
V cílovém kopci dvě kola před koncem nastoupil Svoboďák. První nástup jsem ještě chytil, ale druhý už ne. Odjelo mi pět lidí a už jsem na to neměl dojet ještě 40km, tak jsem to na 90km zabalil. Tomáš to dovezl, což bylo obdivuhodný. Velká gratulace.
Pozn.: a kdybyste tomu nerozuměli, na požádání nakreslíme…











Ve dvou v úniku na občerstvovačce



po dalších dvou kolech už Tomáš sám



a Zbyněk zpět v balíku...



...i s dědkama.



Zatímco Tomáš to dovez až do cíle.

Neděle 4.7. – 2,5h – 105km, závod Masters Luže, rovina, 8 okruhů po 12km
Jeli jsme společně M19 a M30, takže docela slušná skupina. Od startu se jelo tempo a do toho se pořád snažil někdo nastupovat a odjíždět. Bohužel jsem byl ve spoustě nástupů, ale v tom posledním, kdy za to vzal Svoboďák, Jelínek, Bartoš, tak tam jsem chyběl. Po chvíli bylo jasný, že už je neuvidíme. Takže jsme zase jeli tempo, a do toho to občas někdo zkusil. Asi tři kola před cílem dost nenápadně odjel Říha, Šupol, ještě s jedním. Sice jsme je měli na kousek, ale nedokázali jsme se srovnat a jet, takže nám odskočili. Pak se zase jelo tempo. V půlce posledního kola, byl malý brdek, kde jsem zkusil nastoupit a pořádně to rozjet. V předu jsme se sjeli ve čtyřech a jeli kolotoč. Za chvilku nás doskočili ještě dva a jeli jsme v šesti. Balík začal postupně ztrácet a bylo jasné, že už nás nedojede. Cíl byl po sjezdu asi 700 metrů do protikopce kolem 2 – 3%. Snažil jsem se jet v háku, a když nastoupil Novotný z Kolokrámu skočil jsem mu do háku a hned jsem šel přes něj. Chvíli jsem tam podržel něco přes 800 W a bylo to moje. Na pásce jsem trochu překvapivě zjistil, že jsme měli Říhu asi na 100 metrů, docela škoda.

Pondělí 5.7. – volno, 1h brusle
Měl jsem volno a bylo hezky, tak jsem se byl svézt pomalu na bruslích, takže trochu jiná kompenzace.
Pozn.: no původní úvaha byla jet do Žleb na Zubra (to je i závod nejenom pivo), navíc Petr Konvalina hezky osobně zval, takže se snad nezlobí, že se tam z Endurainingu nikdo neukázal, ale řekli jsme si, že budeme na sebe hodný a dáme si před úterkem volno a tím pádem z tohoto víkendu etapák neuděláme.

Úterý 6.7. – 3h – 125km, závod Masters Roudnice n/L, rovina, 6 kol po 21km
Počasí se hodně zhoršilo. Střídavě pršelo a foukal vítr. První kolo se jelo pohodově a docela pomalu. V druhém okruhu měl Svoboďák defekt a když nás dojel, tak vlezl hned na špic a rozjeli se nástupy a hodně svižné tempo. Po pár kilometrech se vpředu utvořila skupina asi 15 lidí, naštěstí i se mnou. Když jsem se otočil, tak jsme měli několik vteřin náskok na balík. Jeli jsme pořád kolotoč a postupně jsme se vzdalovali a pár lidí od nás odpadlo. Zůstalo nás deset. Po dalších několika kilometrech a kolotoči už nás bylo jen šest. Malina, Svoboďák, Novák, Novotný, Koudela a já. Balík nebyl vidět, takže jsme trošku zvolnili a jeli tempo. Mimo pár nástupů v posledním kole se nic nedělo. Vždycky se snažil někdo odskočit, ale nikdy to nevyšlo, takže rozhodoval spurt. Do poslední zatáčky vjížděl první Svoboďák. Hned za ní nastoupil a já mu skočil do háku. Ještě to zkusil lehce v cílové rovince, ale neutrhnul mě. Pak jsem nastoupil já, ale dostal jsem se jen na jeho úroveň a dál už ne, protože za to vzal pořádně a začal mi odjíždět. Zezadu se ještě přiřítil Petr Novák a předjel mě. V cíli Svoboda, Novák, já a Malina.

Poslední kilometr podrobněji, tak jak ho zaznamenal Zbyňkův wattmetr. Relativně plynulé tempo (44km/h a 375W)  až do poslední zatáčky - to je ten propad křivek uprostřed. Nástup za zatáčkou na 1065W a relativně lehký převod, takže kadence 100 a v dalších vteřinách šla ještě nahoru, pak 250m taktizování v háku (kolem 500W a 49 km/h) a pak asi chyba (no ono se to takhle od počítače píše „poněkud“ jednodušeji než vyhodnocuje ve zlomku vteřiny po 120 km závodě)… Zbyněk na 200m nastoupil způsobem, že zařadil těžší převod který už ale neroztočil (zelená křivka kadence je okolo 90 a nejde nahoru, žlutá watty sice na 750W, ale šedá křivka kroutivého momentu prudce nahoru na 83 N-m a to bylo prostě moc) výsledkem bylo „pouze“ udržení rychlosti na 50 km/h a žádné další zrychlení. Takže ať už chyba v řazení nebo momentální „chyba nohou“  celkově „jen“ třetí – tak jako tak skvělý závěr dlouhého víkendu.





Zbyněk Kudrna, Enduraining Cycling Team
Miloš Krejčí, www.enduraining.com