Klikovy vrchy 21.9.2008
Ani se mi tam nechtělo, protože za poslední dva týdny nebyl vlastně žádný pořádný tréninkl a taky jsem se necítil pořád moc v pohodě. Ale ty dva tréninky v týdnu a volno co jsi mi napsal, bylo to nejlepší co jsme mohli s tou bídou udělat. I když jsem tomu po tom popojíždění nevěřil, tak to dopadlo dobře. Příště už nebudu odmlouvat a poslechnu. Asi už bych potřeboval pořádný volno, ale snad to letos nějak doklepu. Myslím, že už toho mají dost všichni. (pozn.:no ještě před měsícem jsem si ze Zbyňka dělal legraci, že je divokej když nemá najeto aspoň patnáct hodin týdně viz. http://www.enduraining.com/cze/team/aktuality/lety---uac-23-8--2008.html , ale musím se přiznat, že tentokrát sem si tak jistý nebyl. Posuďte sami -, po časovce v Řevnicích týden úplně volno a další týden dvakrát trénink a jedno rozjetí na válcích den před závodem, to není příliš...)
Na startu bylo docela dost lidí (tak 45 v prvním balíku a dalších přes 60 v druhém) a to i vzhledem k tomu, že poprchávalo a bylo kolem 12 stupňů. Z těch co většinou dojíždí v předu chyběl Krupi, Novák, Ondra Charvát, Malina a pár příchozích, kteří obvykle jezdí. Ale i tak byla slušná konkurence. Startovalo se ve Velké Dobré a jel se jeden okruh 80km s třema kopcema. První byl až na 35km a za ním byly hned ty dva další. První dva měly kolem 4km a ten třetí taky, ale za ním se to pořád trochu zvedalo a podle ergoma to dalo celkem 10km. Od 65km už se jelo jen dolů nebo v houpákách do cíle.
Takto vypadá profil trati podle wattmetr Ergomo - celkové převýšení 1135 metrů a 28 km ( téměř třetina celkového času závodu) strávena jízdou do kopce, plus teplota (modrá křivka) 10 - 14 stupňů.
Po startu se jelo pohodově. Jak pršelo a byla zima, tak se asi nikomu nechtělo. Občas to někdo zkusil a popojel, ale nikdy to nemělo dlouhého trvání. Já to taky chvilku zkusil, abych propagoval Enduraining a místním ukázal náš hezký dres. Jel jsem s Kuřetem a asi třema dalšíma, ale nemělo to smysl, jeli jsme pomalu. Pořád byli za námi kousek a já se nechtěl na začátku zbytečně šťavit, takže nás za chvilku dojeli. První velký kopec byl Křivoklát. Byl před ním ten blbej sjezd, ale jel jsem v něm čtvrtý, tak jsem do kopce najížděl v klidu, vpředu a nemusel jsem nic sjíždět. Jelo se svižně, ale nic strašného co by se nedalo vydržet. Chvíli za to vzal Kuře a to jsem si dával, ale jinak se jelo jen svižný tempo bez nástupů. Na kopci nás bylo asi patnáct.
Typická selekce běžná na závodech UAC - první část kopce, první 2km se jelo 22 km/h - poměrně dlouhý úsek pět a půl minuty výkonem 372W a toto je tempo které "toleruje" už pouze část startovního pole. Zajímavé je i to, že téměž stejný zbytek kopce - 1,7 km se jel už vyloženě poklidně - ve Zbyňkově případě 250W což je vytrvalostní výkon ještě pod úrovní aerobního prahu. Nicméně tomuto poklidnému b) musí předcházet méně poklidné a)...
Pak se jelo tempo a po pár kilometrech byl sjezd. Zase dost ošklivej a prudkej. Přijeli jsme do Roztok, kde začínal druhý kopec. Byl fakt dlouhej a ze začátku i dost prudkej. Čekal jsem zase tempo a taky se jelo. Zase nic šíleného, ale jelo se. Bohužel jen do půlky. Pak se zvednul Zahrada, v balíku se ozvalo "to si dělá prdel ne" a rozjel se šrot. Dával jsem si jako pes. Od začátku mi to moc nejelo a neměl jsem z toho dobrej pocit. Necítil jsem vůbec sílu a měl jsem úplně prázdné nohy. Tak jsem čekal kdy mě urvou. A tady, když se jelo, tak jsem myslel, že půjdu jako první, ale když jsem viděl, že se tam udělala díra a zůstal tam jen Zahrada, Janoušek, Kuře, Chyba, Miller, Ambruš a já, tak jsem si řekl, že to nepustím. Na konci byly dost nepříjemný houpáky kde jsem už jel hranu, ale přežil jsem to až na vršek.
Ona už ta první část nebyla lehká - prům. 295W se dvěma nástupy znamenalo, že odpočatý Zbyněk už byl na 182 tepech, navíc místo nástupu si Zahrada nevybral vůbec špatně - kopec tam má sklon 11%. Další tři minuty se jelo opět 370W nicméně je třeba zohlednit "okolnosti" abychom rozuměli tomu proč to Zbyněk hodnotí poněkud jinak než obdobný výkon v kopci prvním. Ještě je zajímavé sledovat kadenci (zelená křivka), když Zbyněk točil značně (prům. 88 a max. 100 otáček) hlavně aby nějakým způsobem obešel nedostatečný silový výkon i chtě nechtě nastupující únavu (opět pro porovnání v prvním kopci měl kroutivý moment 47N-m a tadu už "jen" 40N-m.
Po kopci byla kousek rovina a zase sjezd, ale jeli jsme pořád, tak jsem si neodpočinul ani chvilku. Po sjezdu byl poslední kopec na Sýkořice, taky dlouhej a místama prudkej. Skoro dvě třetiny ho jel špic Libor a bylo to akorát. Jel svižně, ale v háku se to dalo, jenže pak zase nastoupil Zahrada. To už jsem toho měl plný zuby. Uvisel mu jen Kuře a Chyba, já chytl pár metrů díru, ale věděl jsem, že si to dojedu. Postupně jsem přikládal a ještě s Ambrušem jsme je na vršku dojeli, ale bylo to na hraně. Libor a Miller neuviseli. Byli sice jen kousek, ale mi jeli pořád, tak měli smůlu. Bylo to tak 20km do cíle a už tam nebyl velký kopec, ale stejně to bylo hodně těžký. Zdálo se mi to těžší než ty kopce, protože jsem si ani chvilku neorazil. Jeli jsme pořád kolotoč i z kopce a jen co jsem se dostal ze špice, tak jsem tam byl zpátky. Už jsem na to neměl, ale bylo mi líto to pustit. Do spurtu jsem si vůbec nevěřil, protože jsem měl prázdné nohy totálně bez síly. Když jsme byli kousek před Velkou Dobrou, jel jsem vzadu a nastoupil Kuře. Nebylo mi jasný proč to zkouší tak brzo, ale on si nepřečetl propozice a myslel si, že cíl je na ceduli jako dřív, bohužel byl tak o 600metrů dál. Já naštěstí četl propozice, kde to bylo i s obrázkama http://www.cfc-kladno.cz/klikace1.php . Projeli jsme poslední zatáčku a z ní to bylo do cíle asi 350metrů do mírného kopečku. Nastoupil Zahrada a za ním hned Chyba, Kuře si zaspurtoval předtím, tak nejel. Já chytl pár metrů díru, ale věděl jsem, že to je ještě daleko. Dal jsem si těžší a jel co to šlo, pak jsem ještě dvakrát přiložil a dojel je. Docela lehce až mě to překvapilo. Jel jsem dost těžký převod, ale mělo to tah. Tak padesát metrů před páskou jsem je oba skočil. Takže v cíli já, Petr, Jirka, Kuře, Ambruš.
Na obrázku jsou k dokreslení poslední 2 km včetně závěrečného spurtu. Spurt samotný to už je v podání Zbyňka téměř standardizovaná záležitost - 34sec, 720W průměr, 1025W maximum, rychlostní špička 49 km/h - právě na těch posledních padesáti metrech.
Byl jsem rád, protože porazit kohokoliv z nich je letos hodně těžký. Upřímně myslím, že jsem nebyl nejlepší, spíš jsem si z nich nejvíc dával a měl štěstí. Závod udělal Zahrada, který to dvakrát v kopci roztrhal a zasloužil si vyhrát. Z výkonu jsem neměl nejlepší pocit, ale počítá se výsledek. Hodně jsem si dával a zdálo se mi, že mi to moc nejede, ale aspoň je vidět, že se nic nemá vzdávat předem a má cenu snažit se až do konce.
Já bych to s dovolením rozdělil na výkon a pocit zvlášť. Výkon - i když celková délka kopců je na tomto závodě kolem osmi minut o bytí a nebytí opět rozhodoval tříminutový výkon a když se podíváme na tříminutové výkony zpětně za celou sezonu ten dnešní se mohl s těmi nejlepšími téměř rovnat - přesněji řečeno pátý nejlepší tříminutový výkon v této sezoně a ať si Zbyněk říká co chce třiceti vteřinový spurt měl dokonce druhý nejlepší za celou sezonu (po Libušině). Pokud využijeme měřič tepové frekvence, uvidíme, že tepové průměry a odtud pramenící pocity to je něco úplně jiného - pokud se podíváme opět na tříminutovou maximálku, vidíme tady 192 tepů a je třeba říci, že přes 190 se Zbyněk na takhle dlouho dostal naposledy v půli června. Takže odpočinutý až dost, se všemi plusy a mínusy z toho plynoucími, zkrátka v tomto podání hodně tvrdý sport...
Více o závodech zde http://www.enduraining.com/cze/team/aktuality/
Zbyněk Kudrna, Enduraining Cycling Team
Poznámky na základě záznamu z wattmetr Ergomo Miloš Krejčí, info@enduraining.com
Nejčtenější články:
V první části programu ENDURAINING ELEMENTARY jde o práci s tzv. hlubokým stabilizačním systémem páteře. Od velmi útlého dětství máme v mozku uloženy automatické pohybové programy
více »
Hubnutí břicha není pro většinu z nás jen zásadní estetickou otázkou, ale je i velmi důležité z pohledu zdraví a metabolického syndromu. Nesledujte tudíž jen svou hmotnost a BMI, ale změřte si alespoň každé 2 měsíce kontrolně obvod pasu. Jestliže se nám "michelinky" rozjedou od prsou až k tříslům, máme snad i motivaci s tím začít něco dělat. více »
Causa bolavé koleno aneb pohádka o Specialized Body Geometry Fit se (snad) šťastným koncem. O Specialized Body Geometry Fit 3D aneb „jak správně sedět na kole“ toho bylo poslední dobou 2010/25merida2.jpgpopsáno a předvedeno hodně. Krásné prezentace jsou určitě důležité, ale jak celá věc funguje v praxi a jak může pomoci?
více »
© ROSE 99 & Jakub Charvát
www.enduraining.com