Jak jezdit kopce zn. rychle

Tenhle týden nebyly žádné důležité závody, proto jsem chtěl ještě trochu potrénovat, konečně začít jezdit rychle do kopce a víkendové závody vzít spíš jako přípravu právě na rozvoj "vrchařských schopností". Ve finále jsem neodtrénoval úplně vše co se objemu týče, ale intenzity ano a protože sem z nich byl unavený a tak jsem i trochu odpočíval.

Pondělí 13.4. - 1h - 25km, rovina, kompenzace
bylo moc hezky a ani jsem se po včerejším závodě (více v článku Trénink 6 - 12.4 a ČP v Pičíně) necítil unavený, tak jsem se jel svézt opravdu kompenzačně po rovině.

Úterý 14.4. - 2h - 55km, kopce, vytrvalost, nastoupáno 700m
- bylo to takové lehké rozjetí před středečním tréninkem. Víc se stejně nedalo stihnout, protože jsem byl do večera v práci. Jel jsem kopcovitý terén, kde jsem se snažil hodně točit a do toho lehké nástupy někde kolem 350W. Takže žádné velké intenzity jen krátký svižnější trénink v kopcích.

Středa 15.4. - 4h - 115km, kopce, intervaly C-MxK, nastoupáno 1200m
- první hodina a půl byla rozjetí ve vytrvalosti. Dojeli jsme pod kopec, kde jsme pak jezdili intervaly. Interval 6x 5min C-MxK, kolem 70 kadence, jezdil jsem to na "velkou placku" a bylo to něco mezi prahovou a maximální intenzitou v kopci. Těch šest bylo akorát, zabralo mi to lehce přes hodinu a ze záznamu bylo vidět, že je jeden jako druhý na 350W, bez nějakého poklesu, takže spokojenost. Po intervalech hodinová cesta domů, něco mezi vytrvalostí a kompenzací.



Tyto "tak akorát" intervaly jsou svojí intenzitou a hlavně délkou poměrně brutální forma rozvoje vrchařských schopností a jen díky už dobrému vytrvalostnímu a silovému základu jich Zbyněk absolvoval 6 a díky dávkování z wattmetru opravdu jeden jako druhý. Trénink byl plánován jako rozvoj VO2 Max při maximálním dlouhodobě udržitelném kroutivém momentu (síle na pedál). Na posledním intervalu je vidět jiný průběh kroutivého momentu (šedá křivka) a i tepovky - dáno tím, že na rozdíl ode všech předchozích jej Zbyněk jel celý ze sedla.

Čtvrtek 16.4. - 2h - 60km, rovina, vytrvalost
- měl jsem v plánu objem, ale po první hodině jsem to přehodnotil a rozhodl jsem se jet domů a odpočívat. Byl jsem unavený, bolely mě nohy a vůbec mi nelezly tepy. Nemělo cenu to trápit a tak jsem jel pouze dvě hodiny vytrvalosti. A i to, na mě bylo ten den dost. Ale zase jsem potrénoval morálku, což Miloš jistě neocení.
Pozn.: já hlavně ocením rozumný přístup - když sem po 1:20 hlásil "malou a domů" byl sem poměrně překvapen, že Zbyněk okamžitě a bez diskuse souhlasil. Ono se spoustě lidem v tomto "přidřeném" stavu jezdí moc hezky - tepy nelezou, jede to..., ale nikam to nevede a i v našem případě to bylo tak akorát.

Pátek 17.4. - volno
- byl jsem ještě pořád unavený a hlavně jsem jel ze školy rovnou na noční, takže nebyl čas ani tu hodinu kompenzace.

Sobota 18.4. - 4h - 130km, rozjetí, závod, vyjetí
- v sobotu byl v plánu závod v Úvalech u Prahy. Jel jsem si tam zatrénovat, takže jsem neřešil nějakou přípravu, taktiku nebo výsledek. Na start jsme dojeli s Milošem na kole, což bylo 45km. Jeli jsme v klidu ve vytrvalosti. Závod byl na 75km, převýšení 800m, na startu asi 40 lidí a docela slušná konkurence. Libor Janoušek, Malina, Vitáček a Vokolci. První hodina až do Sázavy se jela svižně, ale v pohodě. Sice se občas někdo snažil ujet, ale nikdy to nemělo dlouhého trvání. Když jsem to viděl a měl i vlastní zkušenost, rozhodl jsem se v klidu počkat až do kopců. Když jsme vjeli v Sázavě do kopce zkusil jsem odjet a čekal jsem, že za mnou začnou nastupovat a roztrhá se to. Ale na špic vlezl Libor a po chvíli mě docvaknul a za sebou měl skoro celou skupinu. Pak se trochu jelo a nastupovalo. Vpředu se to roztrhalo a zůstalo nás tam asi patnáct. Po Sázavě byl sjezd přes Chocerady a kopec k Ondřejovu, kde byla prémie. Na špici jel Malina a Libor a docela se to natáhlo. Pak nastoupil Libor na prémii, tak jsem to s ním zkusil, ale dal mi to tak o dva metry. Za námi kousek projel Malina. Jak jsme se škubli při nástupu, tak jsme vpředu jeli ve třech a za námi tři Vokolci a Vitáček, ostatní už nebyli vidět. Před Ondřejovem jsme se sjeli a udělali jsme skupinu sedmi lidí. Pak už se jelo v klidu a pravidelně jsme střídali. Takže jsme dojeli až do cíle v sedmi. Dojezd byl asi v 3% klesání. Malina za to vzal asi 300 metrů před páskou, já jel hned za ním, tak jsem mu skočil do háku a chvíli jel těsně za ním. Ale jak to bylo z kopce, tak jsem to na dvanáctku nebyl schopný utočit. Během chvíle nás přeskočili ostatní zezadu. Vyhrál Klíma od Vokolka, druhý Vitas, třetí Libor, čtvrtý Malina a já až pátý. Tenhle dojezd na mě nebyl, ale ze závodu jsem měl dobrý pocit. Jelo se mi dobře a v kopcích bez problémů. Jen ještě nejsem schopný za to vzít a jet úplně sám.
Po závodě vyjetí volně 10km.
Více detailů, fotky a další komentáře na http://vinohradskeslapky.com/akce.php?id_akce=913

Neděle 19.4. - 105km, rozjetí, závod, vytrvalost
- v neděli jsem jel závod do vrchu v Zákolanech, 2,2 km s převýšením 90m. Na stratu bylo asi 140 lidí. Byl jsem po dvou nočních v práci a měl jsem toho docela dost. Před startem jsem se byl rozjet a vůbec jsem se nemohl dát dohromady. Nohy mě nebolely, ale pořád jsem se nemohl probrat a nabudit. Trochu jsem se bál, abych to hned po startu nepřepálil. Odstartoval jsem na velkou 23 a pak jsem dal těžší a snažil se to roztočit. Úvodní rovinu jsem se snažil co nejvíc točit a nejet úplně doraz. Při vjezdu do kopce jsem projel dvěma nástupy zatáčky a pak jsem jel v sedle a držel kadenci k devadesáti. Při vjezdu do vesnice, kde se to víc zvedlo a bylo to v půlce trati, jsem už vsadil na to, že to vydržím jet v nástupech. Nastoupil jsem si v tom prudším stoupání, ale pořád jsem hodně točil. Další nástup jsem jel na začátku klesání ještě ve vesnici. Pak jsem se ještě zvedl na konci vsi, abych to pořádně rozjel. Za vesnicí mi fouklo proti, tak jsem jel chvíli v sedle. Vždycky, když jsem zpomalil, tak jsem si nastoupil a zkusil to rozjet. Takže jsem tam vsadil ještě tři nástupy, než jsem byl v cíli. Moc mi nelezly tepy, ale byl jsem rád, že jsem to po tom všem takhle objel, protože na startu to moc slavně nevypadalo. Možná jsem měl jet nástupy už v první půlce, ale bál jsem se, abych to vydržel. Čas v cíli jsem měl 4.25. Vyhrál Okrouhlický za 4.20. Já byl druhý a třetí Chybič za 4.30., takže spokojenost. Po závodě jsem jel domů 90km. Jeli jsme ve dvou a snažil jsem se jet ve vytrvalosti, ale už mi moc nešly tepy a byl jsem unavený.
Výsledky na http://uac.cz/ a fotografie na www.racergallery.com



Omlouvám se za množství křivek, ale každá (žlutá - výkon, červená - tepovka, zelená - kadence a modrá rychlost) má zde svoje místo a dokresluje Zbyňkovo povídání. Průměrný výkon v celém úseku byl 392W.


Zbyněk Kudrna, Enduraining Cycling Team
Miloš Krejčí, www.enduraining.com

Nejčtenější články:

V první části programu ENDURAINING ELEMENTARY jde o práci s tzv. hlubokým stabilizačním systémem páteře. Od velmi útlého dětství máme v mozku uloženy automatické pohybové programy   více »

Hubnutí břicha není pro většinu z nás jen zásadní estetickou otázkou, ale je i velmi důležité z pohledu zdraví a metabolického syndromu. Nesledujte tudíž jen svou hmotnost a BMI, ale změřte si alespoň každé 2 měsíce kontrolně obvod pasu. Jestliže se nám "michelinky" rozjedou od prsou až k tříslům, máme snad i motivaci s tím začít něco dělat.  více »

Causa bolavé koleno aneb pohádka o Specialized Body Geometry Fit se (snad) šťastným koncem. O Specialized Body Geometry Fit 3D aneb „jak správně sedět na kole“ toho bylo poslední dobou 2010/25merida2.jpgpopsáno a předvedeno hodně. Krásné prezentace jsou určitě důležité, ale jak celá věc funguje v praxi a jak může pomoci?   více »

Archiv článků »

Facebook


bannery_titulka/ikona_pocasi_trenink_2.jpg


bannery_titulka/logo_librakola_web_145.jpg







       



     









www.enduraining.com
Tento web používá pouze cookies z kategorie nezbytné pro funkčnost webu. Více zde X