Brdský švih 2009
Honzu znám víc jak deset let a podle mě je jeden z nejlepších cyklistů, které jsem kdy u nás viděl. Po cyklistické stránce toho má opravdu hodně za sebou. Doma má medaile z ME i MS a to jak na dráze, cyklokrosu tak na silnici. Pro někoho kdo by v tom hledal něco jiného než jeho talent a trénování, tak to je jediný člověk v republice za kterého bych dal ruku do ohně, že by si nevzal ani kapky proti kašli, kdyby si jen myslel, že v nich něco může být. Vím, že dřív jezdil na nastrouhaný kokos. Nevím proč, ale na něj mu to jezdilo, tedy spíš lítalo. Dodnes si pamatuju jeho historku jak na nějakém etapáku ve Francii před startem rozbíjel o obrubník kokos, aby se najedl, než vystartuje.
Dřív jsme spolu trénovali, ale už tři roky na kole pořádně neseděl, protože studuje a to tak poctivě jak předtím jezdil na kole. Letos začal někdy v dubnu zase trochu jezdit. Říkal, že teď má najeté asi tři tisíce. Nechci nikoho strašit, ale Miloš (po té co se trénování na Endurainingu tak rozběhlo a může si to dovolit) letos Honzu angažoval, aby mi pomáhal...
Neděle 28.6. - 2,5h - 95km, závod Brdský švih, kopce 1550vm
Na startu to vypadalo jednodušší než pak při závodě. Čekal jsem větší konkurenci, ale i tak se jelo chvílemi dost svižně. Řevničák se jel v poklidu, až před koncem nastoupil na prémii Prochajda a trochu se to rozjelo a pár lidí odskočilo.
Řevničák je nejdelší souvislý kopec v okolí Prahy a tak vděčný tréninkový i závodní cíl. I proto se může zdát, že mohou být následující data pro mnohé inspirací, porovnáním... Pro představu celý kopec trval Zbyňkovi 14:28, ale pro jakékoliv porovnání s individuálními výkony značně nevyužitelné, na jednu stranu hák v balíku a na druhou stranu nerovnoměrné tempo s nástupy jsou úplně něco jiného než plynulá jízda "za své".
Podívejme se nejdříve na Zbyňkův "poklid" který trval přesně 3,7 km - balík jel rychlostí 23 km/h, což pro Zbyňka v průměru znamenalo 330W (330W je skutečně tempo kterým ho neutaháte - půlhodinové Krkonošské kopce jezdí opakovaně tempem obdobným). Také si klidně třikrát nastoupil (pro lepší místo v balíku) nicméně po nástupu mu tep opět klesá. Následoval 600m dlouhý úsek který znamenal první dělení - po Prochajdově nástupu se tempo zvýšilo na 27,5 km/h (dva nástupy byly na 29) a to už Zbyněk musel jet 430W a do toho dva nástupy přes 500W. Jet tohle minutu a půl je pro mnohé nad jejich možnosti pro Zbyňka nicméně stále velmi reálné (asi na úrovni jeho dvouminutových tréninkových intervalů). Zbytek kopce se dojel slušným tempem (25,5 km/h a 375W). Video z Řevničáku.
Za Mníškem už byl vpředu s malým náskokem Malina, Zahrada, Prochajda a Ambruš. Vypadalo to trochu nebezpečně. Naštěstí byl balík ještě při síle a jelo se dost rychle a během pár kiláků jsme je sjeli.
Nenápadné stoupání z Mníšku na Pleš Zbyněk příliš nekomentuje, nicméně to byl výkonem nejtěžší úsek celého závodu. 5 minut trvající let do kopce plný nástupů "na velkou" kde rychlost klesla pod 30 km/h jen chvíli, znamenal ve Zbyňkově podání 390W a tepovku poprvé v závodě nad 185 tepů a to hned na 3 minuty téměř nepřetržitě. Tady už jde do tuhého 5min na 390W a to ještě k tomu velmi nepravidelného tempa kde nástupy přes 500W už opravdu zatěžují anaerobní systém není každodenní rutina. Zbyněk sice letos už několikrát jel 5min na 420W, ale například loni by takovýto výkon byl na úrovni jeho maxima. Letos jsou obdobné výkony pravidelnější, ale i tak při pohledu do grafů je vidět, že takto jel letos pouze šestkrát a to samozřejmě vždy v závodě.
Pak se toho moc nedělo až na Hradec, kde za to zase vzal Prochajda a za ním se už jela lajna. Na vršku nám před sjezdem na kousek odskočil. Ale trochu mu to nevyšlo v mokrém sjezdu, kde se vyválel ve škarpě. Naštěstí pro něj to dopadlo dobře a v dalším kopci už byl zase v balíku. Na Babu za to vzal Zahrada a s ním jsem odskočil já a Ambruš. Sice jsme jeli, ale stejně nás na vršku měli, tak jsme to na tom magnetu na vršku ještě s Honzou rozjeli a tím se skupina zredukovala asi na patnáct lidí.
Baba, po pro první balík rozpačitém začátku, byla také docela těžká - dalších pět minut na 380W, což v tomto kopci je rychlost 23 km/h. Je vidět, že i metabolicky pro Zbyňka končila legrace a téměř celý kopec se mu tepovka držela na 187. Pouze krátké (15 sec) zvolnění pod vrcholem stačilo na "nadechnutí" a následný žertík, který s Honzou Kuntou vymysleli - kde následovaly dva nástupy přes horizont, rozjetí až na 46 km/h a celý 1,5 km dlouhý vrcholový úsek včetně nepříjemného magnetu na závěr se jel rychlostí 35 km/h u Zbyňka na 350W a opět 185 tepů. Po předcházejících sedmi minutách v kopci nic příjemného.
Pak se jelo v klidu a střídalo se i přes kopec z Jinců. Poslední kopec bylo Housínské sedlo, kde jsem to nevydržel a vzal za to. Odskočil se mnou Zahrada a Ambruš. Jel jsem doraz a fakt jsem si dával. Chvílemi jsem nebyl schopný ani vystřídat. Když nás zezadu dojel Kante, tak jsem si myslel, že by to mohlo klapnout. Bohužel nás asi po deseti kilákách dojeli.
Únik na Housině byl dalším povedeným kouskem - od spodu se jelo poctivých 360W, Zbyněk opět na 15 vteřin lehce zvolnil, dal o zub lehčí, protočil nohy a následovalo zrychlení z 19 km/h na 27 km/h (700W nástup) a následná minuta třicet až na horizont na 460W kde tepovka poprvé v závodě šla přes 190 (po dvou hodinách závodění a šesti těžkých kopcích tady jel Zbyněk skutečně doraz). Následujících 9 km v úniku se jelo 45 km/h a hák, nehák Zbyněk průměroval nad 300W s dvaceti krátkými špičkami nad 400W. Zajímavý je i začátek tohoto úniku, kde přesto, že se jelo padesátkou se zezadu Honza Kunta dotáhl. Jak to udělal, ví určitě on sám a velmi pravděpodobně ještě pan Vršecký...
Měl jsem toho docela dost. Pak nastoupil ještě Horák, ale zase se to sjelo. Prostě balík byl celý závod až moc silný na to, aby nechal někoho odjet. V cílovém kopci to nebylo úplně podle mých představ. Čekal jsem normální spurt na dvoustovce. Hned na začátku jsem se dostal dozadu, a když jsem si najel dopředu, tak někde na pětistovce nastoupil Ambruš. Nebylo to nic brutálního, ale stejně se tam udělala díra a já se najednou ocitl na špici. V tu chvíli jsem ho nebyl schopný dojet tempem a nechtěl jsem táhnout ostatní v háku. Takže mi nezbylo nic jiného než nastoupit víc jak na třístovce a zkusit co vydržím. Někde na stovce jsem ho přeskočil. Bohužel mě pak s přehledem přelítnul Zahrada, ale zbytek už to nestihl. V cíli Zahrada, já, Kante, Ambruš, Živný, Novák, Horák, Procházka.
Tak tady už můžeme velmi dobře srovnávat s loňskými oběma dojezdy které najdete v záložce články . Každý závod je jiný a tento byl těžký i proto v cíli už nezbylo na víc než "pouze" 40 km/h rychlost ve spurtu. A ještě cílové video
Týdny které tomuto závodu předcházely jsou tentokrát v samostatném článku Od Křivoklátu k Brdskému švihu
Zbyněk Kudrna, Enduraining Cycling Team
Miloš Krejčí, www.enduraining.com
video: Míša Brtníková
Nejčtenější články:
V první části programu ENDURAINING ELEMENTARY jde o práci s tzv. hlubokým stabilizačním systémem páteře. Od velmi útlého dětství máme v mozku uloženy automatické pohybové programy
více »
Hubnutí břicha není pro většinu z nás jen zásadní estetickou otázkou, ale je i velmi důležité z pohledu zdraví a metabolického syndromu. Nesledujte tudíž jen svou hmotnost a BMI, ale změřte si alespoň každé 2 měsíce kontrolně obvod pasu. Jestliže se nám "michelinky" rozjedou od prsou až k tříslům, máme snad i motivaci s tím začít něco dělat. více »
Causa bolavé koleno aneb pohádka o Specialized Body Geometry Fit se (snad) šťastným koncem. O Specialized Body Geometry Fit 3D aneb „jak správně sedět na kole“ toho bylo poslední dobou 2010/25merida2.jpgpopsáno a předvedeno hodně. Krásné prezentace jsou určitě důležité, ale jak celá věc funguje v praxi a jak může pomoci?
více »
© ROSE 99 & Jakub Charvát
www.enduraining.com