Pod kontrolou 8 – Dubenec

Neděle 29.5.2011

Po dvou propršených dnech mám před sebou slunečnou neděli a na programu Extraligu Masters, 6 okruhů s celkovou délkou 106km a zvlněným profilem. Po závodě se chystám najet ještě nějaké km v rámci přípravy na maratony 53x11.

Na rozehřátí dávám před startem 20km. Projíždím okruh a zjišťuji, že silnice je poměrně děravá. Start je dán na desátou hodinu. V seriálu Extraliga Masters vždy startuji v mladší kategorii do 30 let (ač tam věkově již nepatřím), kde je závod téměř vždy o něco delší.

Po startu vyrážíme výletním tempem. Zrychlovat se začíná až v kopci na druhé straně okruhu. Skupina se sice roztrhne, ale po několika minutách se opět sjíždí. A tak se děje i v dalších dvou okruzích i s kratšími úniky po rovině či ve zvlněném terénu.

V každém z okruhů vyjíždím kopec nejhůře do třetího místa, tak abych byl schopen reagovat. Jedná se o přibližně pětisetmetrový úsek na malou placku. Také nás dojíždí kategorie B (moje ročníky), mezi kterou se po dohodě s nimi, přestáváme míchat. Zlom přichází ve čtvrtém ze šesti okruhů, kdy v kopci na špici nepatrně zrychluji a zůstávám se dvěma závoďáky na horizontu sám. Tam vidíme, že se vytvořila slušná díra a začínáme ještě zrychlovat. V dalším okruhu necháváme kategorii B celou za sebou, kromě jednoho závoďáka, který s námi pravidelně střídá, avšak má závod o okruh kratší.

Pravidelně ve čtyřech střídáme a náskok narůstá. Z ničeho nic nás ze zadní skupiny sám dojede nejmenovaný závodník, ačkoli jedeme poměrně vysoké tempo (tento závoďák ve spurtu sice zvítězil, ale je těsně před vyhlášením diskvalifikován z důvodu krácení si tratě).


Poslední kopec vyjíždím na špici svým tempem. To už jedeme bez kolegy z béčka.Těsně za horizontem nastupuji, nakládám 50x11 a zbavujeme se jednoho ze závoďáků. Rozjíždíme svižné tempo a posledních 8km už jen ve třech pravidelně střídáme. Na kilometru před páskou za to ještě v malém hupku beru, ale jsem po 500m dojet odpočatým, později diskvalifikovaným kolegou z úniku. Následuje poslední zatáčka, do které najíždím jako první, ale špurt mi nevychází. Sečteno podtrženo, je z toho nakonec druhé místo a prima pocit, že jde výkonnost pomalu, ale jistě nahoru. 106 km dáváme za nějakých 2:50.

V cíli do sebe hodím energetický drink, beru suchý dres a kraťasy, jím těstoviny a nakonec jdu ještě na bednu a v rámci přípravy jsem se s Milošem dohodl, že pojedu ze závodu domů na kole. Vyrážím z Dubence přes Jaroměř, Josefov, Týniště, Borohrádek, Choceň, Ústí, Letohrad a Dobrouč domů. Třetinu jedu spíše volněji a další dvě vytrvalostním, místy i o něco svižnějším tempem. Je z toho 125km za 4:10.

Za celý den najíždím něco lehce přes 250km a 7:40hod.

Večer si ještě s trenérem voláme, jak se jelo a ladíme plán přípravy na další dny – potvrdili jsme si na příští víkend dva závody a tak to ještě doladíme aby to sedělo.


Marian Hajzler