Halounské okruhy 2010

60km, 1:34:24,00, nastoupáno 820metrů, průměrná rychlost 37,6km/h, 45 startujících v prvním balíku.
Na stratu už trochu prořídlý a oslabený balík, ale s kým závodit rozhodně bylo. Jeli se dva okruhy, na které byl od startu několikakilometrový nájezd a po druhém kole zase sjezd do cíle. Na okruhu byl jeden trochu delší kopec a jedna krátká stojka, jinak jen houpáky.

Po sérii porovnávacích článků mezi Zbyňkem a hloubí startovního pole, zkusme jiný virtuální závod – Zbyněk a čelo druhého balíku (druhý balík = věkové kategorie nad 40 let a ženy) – v čem se mladý od starších liší? Tedy ne obecně ale jen a pouze v tomto jednom závodě. Z druhého balíku sice nemáme watty, ale máme čas na stejných úsecích, takže dneska kousek po kousku porovnání.

Prvních pár kiláků směrem na okruhy se jelo docela v klidu a bez nástupů. Trochu víc se to rozjelo až na desátém kilometru pod prvním kopcem v Housině.

V druhém balíku obdobně, jen s jedním dvouminutovým nastupovacím zablbnutím na sedmém kilometru, takže pod kopcem oba dva balíky +/- několik vteřin naprosto shodně rychlostí 39,5 km/h.

Kopec měl 1,5km, jel se 3:50min., průměrný sklon 6,7%, wattově to bylo lehce přes 400W a v podstatě bez větších nástupů. Jelo se svižné tempo a na horizontu se to ještě rozjelo do sjezdu, ale zůstalo nás tam asi dvacet a po chvíli jsme se sjeli do balíku.

Tak a první rozdíl je na světě – druhý balík v kopci znatelně pomalejší, sice se nahoře také sjelo kolem dvaceti lidí, ale ve virtuálním závodě už se zásekem 25 vteřin.







Pak se jelo normální tempo, ale někdo vpředu nechal díru a na pár metrů před námi byli najednou Hynek a Hudeček. Měli jen malý náskok, tak jsem tomu nevěnoval pozornost. Ale v tom si je doskočil Zahrada a pak ještě Kvapil. To už jsem se snažil dostat z prostředku skupiny dopředu. Balík se natáhnul a my ve třech začali trošku poodjíždět. Když jsem se dostal na špic, tak jsem to rozjel a jel jsem sám. Otočil jsem se, abych věděl co se děje za mnou. V tu chvíli to v balíku zrovna lehlo. Viděl jsem Vítka Nováka a pár dalších, jak jsou na zemi a balík se roztrhal na malé skupinky. Já jsem čtveřici vpředu nedojížděl, tak jsem si řekl, že počkám na Prochajdu, který jel kousek za mnou, abychom je docvakli společně. Sjeli jsme se do čtveřice ještě s Krummerem a Želinou. Docela jsme jeli, ale pořád jsme měli kolem 10-20 vteřin díru. Po pár kilákách nás zezadu docvaklo ještě asi sedm lidí (Koš, Šnajdr, Masák, Kuchař, Plesník…..). Vzdálenost mezi námi a první skupinou se neměnila. Střídali jsme pravidelně, ale pořád nic. Samozřejmě jsme postupně začali polevovat v tempu a začali jsme ztrácet, až při nájezdu do druhého kola nebyli vidět.

Druhé kolo jsme jeli pořád stejné tempo a normálně jsme střídali. Asi v půlce okruhu jsme dojeli Kvapila, který v Housině odpadl z první skupiny. Nikdo se nesnažil odjíždět ani nastupovat, takže bylo jasné, že to skončí spurtem.

Za druhý balík můžu říci, že se mezi kopci po většinu času jelo celkem rovnoměrné poklidné tempo i proto v porovnání s naháněnou v prvním balíku je rozdíl 2:40 min. Což se nicméně vzápětí projevilo v druhém kopci (Housině) kde mladý už „platili“ za tempo po rovině a staříci byli nahoře dokonce o 6 vteřin rychleji.
Po zbytek trati pod cílový kopec už také bylo vidět uvadající tempo prvního balíku (aspoň v tomto porovnání) a 15ti členná skupina z druhého balíku byla pod cílovým kopcem „jen“ o 30 vteřin déle.



Cílový kopec měl 1,26 km s průměrným sklonem 4,5%. Najeli jsme tam ve skupině a hned dole vlezl na špic Michal Koš a jel svižné tempo. Postupně jsem si začal popojíždět ve skupině dopředu a na pětistovce jsem už jel druhý za Košíkem. Na dvoustovce jsem si přiložil a nastoupil. Na stovce jsem kousek za sebou viděl Krummera, tak jsem to ještě jednou roztočil a on už to nestihl, takže jsem vyhrál skupinu. Podle Ergoma samotný spurt 22 vteřin, max. 1004W, max. 43km/h.

Cílový kopec včetně spurtu trval prvnímu balíku 2:46 a teď to zajímavé, druhému balíku o 11 vteřin méně, no v realitě byl rozdíl ještě větší, protože Zbyněk spurt jeho skupiny vyhrál, kdež to já ne – takže ještě tak 3 vteřiny rozdílu navíc. To se to Zbyňkovi spurtuje…




V cíli celkově Hynek, Hudeček, Zahrádka, já čtvrtý. Podle toho co říkal Petr, tak jim pár kiláků před cílem nastoupil Hynek a odjel, pak Petr jel špic až pod cílový kopec, kde mu nastoupil Hudeček, takže dojeli roztrhaný po jednom. My přijeli asi minutu a půl za Petrem.

Tolik suchá řeč čísel a v čem, že v tomto závodě byl rozdíl mezi balíky? Tak především těžko říct… Hromadný závod není časovka a už vůbec ne virtuální závod, takže realita by při společném startu s největší pravděpodobností byla – pod první kopec společně, na prvním kopci mladý a s nimi Vitas a Míra Kakač, ostatní s cca 25 vteřinovým zásekem, po zbytek prvního kola šrot a marná snaha o sjetí… No ještě že druhý balík startuje odděleně, neděláme si to extra těžké a ještě se můžeme v cíli plácat po ramenou jaký jsme rychlí spurteři…


Zbyněk Kudrna, Enduraining Cycling Team
Miloš Krejčí, www.enduraining.com