Extraliga Masters Mcely

Trénink 10.5.2010 – 16.5.2010

Tenhle týden byl tréninkový bez ohledu na víkendové závody. Snažil jsem se odtrénovat poctivě co nejvíce, protože poslední dobou nemám moc času a tréninky nebyly úplně podle mých představ.


Pondělí 10.5. – 2h – 60km, spurty na rovině
-    jel jsem nástupy a to 6 x 12s s pauzou kolem 2-3min, pak delší přestávka kolem 20min a zase 6 x 12s. Mezi nástupy a kolem nich jsem jel něco mezi vytrvalostí a kompenzací.

Úterý 11.5. – 3,5h – 110km, síla na rovině
-    nejdřív hoďku v klidu rozjetí, pak jsem jel 30min sílu na rovině kolem 300W, 70ot./min. Pak 30min pauza ve vytrvalosti a kompenzaci. Po ní opět interval 30min. síly ve stejné intenzitě jako první. Pak už jen hodinu cesta ve vytrvalosti domů.

Středa 12.5. – 5h – 150km, vytrvalost, kopce, nastoupáno 1800 metrů
-    jel jsem normální vytrvalost v kopcích s pár intenzitami (pozn.: abych to uvedl na pravou míru „vytrvalost v kopcích“ je ve Zbyňkově žargonu rychlostní vytrvalost a prahová intenzita v kopcích, takže výsledkem byly čisté dvě hodiny času strávené v rozmezí 260 – 400W). Kadenci jsem se snažil držet i v kopcích v normálních mezích a po dvou dnech síly to moc nervat na velkou. Občas v kopci trochu síla, ale jen podle pocitu a ne moc dlouho.

Čtvrtek 13.5. – 4h – 115km, zvlněný terén, vytrvalost, nastoupáno 1000 metrů
-    už jen z povinnosti (pozn.: asi proto, že sem se také jednou v týdnu dokopal na kolo). Jel jsem vytrvalost bez výraznějších intenzit a přehnané síly. Byl jsem trochu unavený, ale překvapivě jsem s nohama problém neměl.

Pátek 14.5. – volno
-    oslava Milošových …tých narozenin (pozn.: třicátých…:-)).

Sobota 15.5. – 1h – 25km,rozjetí, rovina
-    klasika rozjetí s pár intervalama


Neděle 16.5. – 3,5h – 125km, závod
-    průměrná rychlost 38km/h, průměrný výkon 291W, nastoupáno 800 metrů.
-    1h – 30km, po závodě cesta domů s Milošem na kole


Závod v Mcelech jako Extraliga masters a Český pohár C. Jeli jsme 6 kol po 20km. První polovina okruhu spíše po větru a druhá proti. Celé kolo byla rovina až na cílový kopec 700m s převýšením mezi 7 až 10%. Jel jsem si hlavně zatrénovat a zazávodit bez ohledu na výsledek. Na startu žádná závratná konkurence nebyla, tak to vypadalo, že to bude docela pohoda, ale nebyla. Hned na startu nastoupil Strnad, potřeboval jsem se zahřát a probrat, tak jsem šel po něm. Během chvilky nás doskočil Petr Novák a jeli jsme ve třech. Tím, že byl začátek závodu a velký balík, tak nás během pár kiláků sjeli. Zalezl jsem si do skupiny a orážel. Pořád někdo ujížděl, ale nikdy ne na dlouho. Před koncem prvního kola jsem se dostal na špici a jel chvilku tempo, když jsem odstřídal koukám, že mám pár metrů náskok. V tom se zvednul Malina z balíku a dojel mě. Skočil jsem mu do háku a jeli jsme spolu. Nebylo to zrovna lehký, hodně foukalo proti a balíku jsme se moc nevzdalovali. Na konci prvního kola nás v kopci doskočil Petr Novák a Rozvoda z Vokolka. Balík byl kousek, ale natažený. Na kopci jsme se sjeli a pořádně to rozjeli. Sice jsem si docela dával a nedokázal jsem si představit jet takhle ještě kilo, ale byl to trénink, tak jsem to neřešil. Skoro celé kolo jsme jeli kolotoč,  ale před koncem okruhu nás stejně doskočila další skupina čtyř lidí. Takže nás bylo osm. Malina, Petr Novák, Bouška, Rozvoda, Strnad, mladý viesmann, druhý vokolek a já. Jeli jsme pořád kolotoč a točili se po pár vteřinách na špici. Průměr jsme v tu chvíli měli těsně pod čtyřicet, což v tom větru bylo slušný (pozn.: ten konec prvního a celé druhé kolo trvalo 45 min a bylo průměrem 320W vlastně bez jakéhokoliv zvolnění) .


Během těch dvou kol se nedělo nic zajímavého. Tedy až na hodně ošklivý pád mladého z viesmannu, v jedné točce kde byl nahrnutý asfalt od brzdících aut, mu jedna boule vyrazila řidítka z ruky. V tu chvíli jsme jeli kolem 40km/h. Spadl hrudníkem na představec, ale ještě chvíli jel. Pak se mu otočilo přední kolo a šel přes řidítka na záda. Vypadalo to hrozně, ale naštěstí se hned zvednul, jen už s námi nechtěl jet. Na konci čtvrtého kola v cílovém kopci nastoupil Petr. Ergomo mi ukázalo 800 wattů a 30km/h. Pak se pokračovalo nahoru 20km/h kolem 400 – 450W. Moc se mi nechtělo, ale zvednul jsem se a nahoře koukám a byl tam už jen Petr a Malina. Tak jsem tam nakvedlal velkou a jeli jsme. Opět známý pocit, co tady budeme dělat ve třech v tomhle větru čtyřicet kiláku, ale nemělo to cenu řešit. Jeli jsme docela svižně a po chvíli za námi nebyl nikdo vidět

(pozn.: tato druhá selekce trvala 15 min a mimo úvodního nástupu byl Zbyňkův průměrný výkon 325W).











Střídali jsme pravidelně a poslední kolo už jsme docela zvolnili. Pár kiláků před cílem si kluci začali stěžovat, jak už nemůžou a jak hrozně fouká. Samozřejmě po ujetí dvou kilometrů začali nastupovat jak utržený ze řetězu. Hodně za to bral Petr, ale vždycky jsme se sjeli. Poslední tři kilometry už jsme jeli volně a čekali na cíl. Do kopce jsme najeli hodně pomalu. Všichni jsme tam dali malou a čekali. Malina s Petrem jeli dvojičku a já mezi nimi vzadu. Pořád se jelo pomalu kolem 15km/h. Na 200 metrech za to vzal Malina. U mě max. 750wattů 30km/h a to celé 20 vteřin. Snažil jsem se mu skočit do háku, ale už jsem na to neměl v nohách sílu, takže mi pomalu s Petrem odjížděli. Kousek před páskou Petr skočil Malinu a vyhrál. V cíli Petr Novák, Malina a já.



Celkový pohled na závod jednotlivá kola jsou ohraničena vysokým kroutivým momentem (šedá křivka) v cílovém kopci. Pokles intenzity na čase 2:25 se přesně shoduje s mým sdělením „máte aspoň tři minuty náskok a ty dva za vámi vypadají nečerstvě“ (no dobře, řek sem to trochu jinak…). Od té chvíle se už jenom nastupovalo.









Pozn. Jak jsem se doslechl a dočetl, některým lidem vadilo, že se jelo rychle. Za sebe se omlouvám, ale spěchal jsem na noční.   




Zbyněk Kudrna, Enduraining Cycling Team
Miloš Krejčí, www.enduraining.com
foto: Petra Procházková